Blog

Kdyby existovalo ocenění „dříč roku“ , musela by Aneta vyhrát na celé čáře. Pochybuji, že v loňském roce by se našel v naší republice umělec, který měl více než 50 samostatných koncertů, plus nějaké to jednorázové vystoupení, kdy přijdeš, zazpíváš a odejdeš(a jak sám Nikola Langer prohlásil: s takovými akcemi je víc práce než připravit celý koncert)

jeden z nejhezčích večerů v tomto roce začal setkáním u stánků na levnou krásu a svařené víno na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Už z dálky nás vítal transparent pivního fanklubu, který obsadil kostel sv. Jiří.

Nebýt koukání na sobotní televizní zprávy na Nově, tak bych úplně zapomněla, že Anet má koncert a že je i vysílán přes Inet. No vážně :). Prostě mi to nějako vypadlo ... asi to bude tím, že jsem neměla být doma a nakonec byla :).

Musím říci, že koukat na koncert v teple domova byl pro mě zajímavý poznatek a zážitek. Co si budeme povídat, prožitek z toho je jiný, než když je člověk pod pódiem, ale nebylo to tak špatné, ta atmosféra z Akropole se přesunula i k nám do obyváku :). Asi to bylo i tím, že jsem to měla puštěno přes plazmu a repráky, takže jak obraz, tak zvuk byl daleko kvalitnější. Bylo vidět, že si to na podiu i pod podiem všichni užívají a taky že to má říz :)

Musím pochválit kameramany koncertu, protože záběry byly nejen na Anet a kapelu, ale zejména pod podium. A já se bavila pohledem na známé tváře jak paří, zpívají, tleskají, snaží se rozdělat transparent...bylo i vidět kdo se fláká ;) - jako například akreditov

jeden z nejhezčích večerů v tomto roce začal setkáním u stánků na levnou krásu a svařené víno na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Už z dálky nás vítal transparent pivního fanklubu, který obsadil kostel sv. Jiří.

Ve středu pódia,
ve středu Brna,
ve středu České republiky,
ve středu světa,
ve středu galaxie,
jedinečná Aneta Langerová!

Po celkem dlouhé pauze od posledního zážitku zaviněné prostě životem jsem byl opět tam kde kouzla sestupují na zem a sny mnohých se stávají skutečností. První dojem zdál se být poněkud nezaplněný, ale to vlastně nebyl ten úplně první dojem. Jak to asi vypadá když kouzla a zázraky sestupují na zem? Tak nějak to podle mě vypadalo venku před dalším zážitkem, když se po jarní bouřce přes mraky prodralo slunce a místní kapli a rozkvetlé třešně ozářilo letmým pohledem ani ne zlatým, ani ne žlutým, prostě nádherným. A v tu chvíli, vzduchem nasyceným kapkami deště, vstupovaly na zem kouzla a zázraky. Další dojmy už byly zaplněné poněkud víc, třetí, pátý, až byly zaplněny tak akorát. Ale to je zase trochu napřed.

V rámci podzimního srazu fanclubu s Anet se konala v oficiální části programu soutěž, jejíž hlavním cílem bylo pobavit, ale též prověřit znalosti fanclubáků i samotné Anet. V následujících řádcích se dozvíte, jak tento fanclubácký pětiboj probíhal.

Kdyby existovalo ocenění „dříč roku“ , musela by Aneta vyhrát na celé čáře. Pochybuji, že v loňském roce by se našel v naší republice umělec, který měl více než 50 samostatných koncertů, plus nějaké to jednorázové vystoupení, kdy přijdeš, zazpíváš a odejdeš(a jak sám Nikola Langer prohlásil: s takovými akcemi je víc práce než připravit celý koncert)

Tak nejprve je potřeba si zodpovědět otázku, čím vlastně Český slavík je. Není to ani o hudebních, ani o pěveckých kvalitách, nýbrž je to o popularitě a to o popularitě mezi běžnými,ne-hudebně zatíženými posluchači a diváky.

Ingredience:

Už před několika lety, kdy jsem se věnoval z převážné většiny taneční hudbě, jsem nechápal názory ortodoxních kytarovkářů o tom,že taneční muzika je mrtvá a nemůže již nabídnout nic nového. Poslední dva roky se oba směry potýkají totiž úplně se stejným problémem.