"Před koncertem, po koncertě, za koncertem, nad koncertem……prostě vše co se dělo po zvukovce :-D"

Ano zkouška skončila, ale to hlavní teprve začíná. Dáme si s Cherry věci ke stolům u pódia a jdeme vyhlížet ty naše nedočkavce, kteří se pomalu sjíždí k místu konání. Hned jak vylezu ke vchodu, tak mě odchytne Medvi a táhne mě vedle do hospody, tak se snažím rychle utéct, ovšem ten „blázen“ mi stačí do ruky vrazit pivo. Mno sice jsem říkala, že dneska budu jen na nealku, ale aby neměla řeči, tak si s ní aspoň ťuknu a letim s kelímkem zpátky do sálu, kde už ej Alice, Vokurka, Kikina, Lúca a možná i někdo další :-D. Najednou mi volá Netík, že už se blíží ke kulturáku, tak holkám vrazim celé pivo a bežim si pro lupen. Jenže to ještě netušim co mě čeká. Tak si tak venku čekám až se brněnská výprava objeví, zatím dorazila Aaja, Dáša, Alfa, ještě chviličku se bavím tím jak securiťáci kontrolují kabelky a tašky, jednu pani dovnitř nepustili dokonce ani se smetanou do kafe :-D:-D a najednou vidim Večernici, Molys, Izzu a Netíka, nahrne se k nim spousta lidí tak si říkám, že počkám a na řadu se dostanu jako poslední. Netík se najednou zeptá: Tak kdo ještě“ a já „nooo Stibi“ :-D a on, blázen normálně mi dá takovej hezkej malej balíček, přeje mi k narozkám a já se bojim co uvnitř najdu. Tak a je tu první šok, navrchu leží lístek na dnešní koncert a pod ním CD-čko, ale to není leda jaké CD-čko to je prostě Photolab live, ááááá Netí ještě jednou DÍKY!!!!

Doslova letím zpátky do sálu, kde už je celkem požehnaně plno, tak nějak se se všema pobavíme, znáte to, prostě klasická konverzace jako před každým koncertem :-D.

Odbije osmá hodina večerní, někteří už vyvolávají Anetu ovšem trošku je uzemním, když je opravím tím, že zařvu PHOTOLAB :-D. Ten se po chvíli objeví v šestičlenné sestavě na pódiu a vše může začít. Jsem s woodoomanem jediná, která zná jejich texty, takže zpíváme jen my dva :-D, ostatní jen tak poslouchají a vrtí se do rytmu :-D. Najednou je tu předposlední song, ale Magda začne něco žbleptat do mikrofonu :o), jenže to co žbleptala jsem opravdu nečekala: „Oni mi přejou k narozkám a ke všemu song 7áček, to není možný tohleto“. Jsem totálně mimo, ale i tak si Áčka vychutnávám co nejvíc to jde ::o) a je to tady, Magda přestane zpívat, prý máme sólo. O jo jneže vždyť to nikdo nezná, přece jenom, když to zpívám s Labi tak je to o ničem jiném, než když tam skřehotám sama jak trotl :-D. A Magda už zase žbleptá něco o mně a já už se musim schovat, protože jsem červená až za ušima :-D.

Přece jenom čas rychle letí, Photolab dohrál poslední píseň Ecstasy of Amsterdam a ani se nenadějem a je tu druhá kapela „Hrozná Berlička“ (to jsem vymyslela sama) :-D aneb Kapela Hrůzy. Michal se přibelhal se sádrou na pódium, oznámil, že se střetnul s cyklistou, posadil se na židličku a koncík začal. Zpívalo se, tančilo se, ale bylo vidět, že si všichni nechávají energii na Anet. Měli jsme možnost slyšet celkem 16 písniček, což je celkem dost, protože na turné jich hraje kolem 22. Akorát co ěm trošku zaráží je publikum, je takové trošku mrtvé, paří jen místní nalitá omladina :-D a tak se trošku obávám toho jak to bude žít při Anet. Ovšem mé obavy jsou úplně zbytečné. Michal s kapelou se s náma rozloučí písní Bílá Velryba a začíná přestavba pódia. Někteří se mezitím dojdou občerstvit tekutinami, jiní nikotinem :-D a zbytek nedočkavě čeká až se začne něco dít.

Na pódium přijdou dva chlápci s krabicemi a začne losování o lístky na letní fest v Břeclavi. Ovšem pánům se na pódiu asi mooooc líbí a losování prodlužují jak můžou. Jenže víte co bylo nejlepší? Ze lidi tohle opravdu nezajímalo a začali vyvolávat tu holku naší copatou :-D teda teď spíš už zdredovanou :-D. Nakonec to celkem urychlili a konečně vypadli, atmosféra opravdu byla čím dál tím lepší. A tak jsme sis Lúcou řekli, že by jsme je mohli trošku roztleskat a tak jsme začali. Jenže každá začala trochu jinak, takže to vypadalo opravdu „moc hezky“ :-D. Nakonec jsme se sjednotili a tleskali a tleskali, lidi se přidávali a vytvořila se opravdu skvělá atmosféra. A najednou se začínají ozývat tóny Malé mořské víly, na pódium vchází Anet shrbená tak, že mi připomíná pohádkovou babičku :-D a za ní přichází zbytek kapely. Naše parta se do toho vrhá opět po hlavě, zpíváme, tleskáme, dokonce tančíme :-D a celé si to užíváme na plné pecky :-D.

Anet jako vždy zbystří kde jsme, takže je vše v naprostém pořádku :-D. Naše skřeky ani zde nezklamaly, Anet vždy, když nějaké ten zvuk měl přijít tak se na nás tak podívala a čekala co z nás zase vypadne :-D. Myslim, že se musela bavit báječně a jelikož měla daný mikrofon do publika, tak se o tom nemůže pochybovat :-D.

Při písni Pár důvodů nechybělo ani skvělé HOP, HOP, HOP :-D a do sbírky jsme přidali „novinku“ a to monolog, který je na konci Hříšných těl. Nooo řekla bych, že jsme tím docela překvapili :-D. Píseň pro Světlušku si zazpíval i Radim Vojtek a poté na řadu přišlo úúúúúúú jejejejej aneb Hledám, mířím, netuším :-D. Pak ještě celkem klidná Nahá noc a pak opět HOP, HOP, HOP při písni Desetina. Ta nás, ale vyčerpala natolik že už jsme byli poněkud mrtvější a zbytek koncertu si užívali skoro bez poskakování.

Při Možná přišel zlatý hřeb večera, Anička vytáhla z kapsy nůžky a šup začala stříhat Anet, která se teda s podivem snažila vyhybat, ale měla jaksi smolíčka :-D a dokonce z toho zapoměla i zpívat :-D. No jooo ono se to nezdá, ale Anča je fakt číslo :-D. Když jsme si mysleli, že balónek, který přilétl na pódium chce odpinknout tak opět vytáhla svou zbraň, práska bylo po balónku :-D.

Aaaaa a je tu Vysoké napětí, to si asi „oškudlanec“ myslel, že toho Anička nechá, ale kdepak .-D, ještě pár dredíků šlo dolu, ale pak už s muselo hrát naplno i s houslema :o).

Koncert se pomalu chýlil ke konci, na řadu přišlo představování, které probíhalo úplně stejně jako všude akorát u Aničky musela Anet dodat: „Pokud by jste chtěl někdo ostříhat, tak tady máte možnost“ a Lúca zavolala: „Já bych potřebovala melír“ :-D a já ještě říkám: „Mohla by říct housle, zpěvy, nůžky“ a ona to fakt z té pusy vypustila :-D. takže na příštím koncerty budeme všichni volat ještě nůžky, jasný, .-D.

Ještě nás čekal Poplach, Podzim, Voda a poslední Němá. Koncert skončil okolo čvrt na jednu, všichni se rychle rozutekli pro pití, někteří si sdělovali zážitky z dnešního dění a zbytek se pomalu odebíral k domovům.

I já a Cherry jsme se museli v jednu hodinu odebrat, přišla ta nejhorší věc, kterou nemám ráda a to loučení a šup ven. Taxi nám přijelo během deseti minut, dojeli jsme na nádraží, kde jsme se snažili najít otevřené okýnko na prodej lístků, samozřejmě zbytečně a ještě jsme vykoupili automaty s pitím. Po chvíli dorazil i Sigmák a spol. a odebrali jsme se k vlaku. Když k nám po chvilce jízdy přišla pani průvodčí (já jí dokonce v nočních hodinách nazvala jako průvodkyně :-D), tak chtěla samo lístky a my, že si musíme koupit u ní, protože v hale nebylo žádné okýnko otevřené a ona: „No to teda bylo“ a my: „ No to teda nebylo“ a pani průvodčí: „To teda otevřené bylo, protože okýnko pro mezinárodní spoje je otevřené pořád“. Hmm tak asi ten kdo tam měl údajně prodávat možná právě prožíval mezinárodní sny :-D.

Každopádně lístky u průvodčí koupit šly, ale Sigmákovi s nějak nechtěla platit přirážka 30 Kč, tak začal pani nabízet slevové kupony na jídlo, brambůrky a když se jí zeptal jestli nechce autogram Anety, že ho máem tak jste měli vidět jak se jí vykouzlil úsměv na tváři: „Vy jste byli na Anetce?“ :-D Tak jsme chvilku povídali, když už se konečně dostalo i na nás, já řikám: „Do Prahy, skupinovou pro dva“ a ta pani to rozsekla, když prohlásila „ A chcete zpáteční“? :-D No to jsem opravdu nemohla.

V Brně se s náma Sigmákova posádka rozloučila a my pokračovali směr Praha. Jelikož jsme chtěli spát tak jsme si nařídili budíka, zavřeli se v kupé a celkem rychle usnuli. Po chvilce nás vzbudila zima, tak jsme na sebe nabalili mikiny, bundy a zapli topení. To nás po chvilce opět vzbudilo, protože tam bylo pro změnu strašné vedro :-D. Ale to už bylo fajn, takže jsme už konečně mohli v klidu spát :-D. Jenže jak jsme stavěli na různých zastávkách, tak jsem si připadala jak cvičená opice, vždycky jsme se vzbudili, sedli si, podívali se kde jsme a zase usnuli. Takhle to šlo asi pětkrát :-D.

Do Prahy jsme dorazili v půl sedmé ráno, došli si na snídani a rychle se domu vyspat :o).

Zazvonil zvonec a reportu je konec :-D