Články uživatele: teraprcek

Překrásné pondělí, pravé poledne. Právě papám pálivou papriku. Pikola přemýšlí, proč právě popové princezny. Proč? Protože popová princezna paní Pilarová popěvuje po plesech pár pátků. Potřebuji prostě pošťouchnout. Pohladím Pikolu po pačesech, potřebuje poučit. Pořád přemýšlí.

Půjdu psát písničku. Právě promýšlím první part. Pomalý? Prostý? Povznášející? Pocitový? Přišel první problém. Potím se. Ponechám práci pro producenta.

Půjdu podepisovat plakáty. Potřebuji propisku. Propisku? Prostě psací potřebu. Proboha! Peru prádlo! Pračka pere pomalu. Prohledávám pokoje. Propiska prostě propadla podlahou. Poskakuji, pískám, protože propiskou píše Planička. Podepisuji první plakát. Písmeno po písmeně. Propiska přestala psát. Prekérní pondělní poledne!

Pikola pořád přemýšlí. Přišel program princezen popu. Pikola pozvedl prst. Prý paráda.

?Pozítří přijede paní Provázelová.? Piští Pikola. ?Proboha! Proč právě Provázelka?? Prodává perfektní p

Nasedááát. Jéžiš, kde se zas courá? Už běžím, nemohla jsem najít tenisku. Myslím, že se mi chce na záchod. Zastavíme až na benzínce. Ježiš, to nevydržim ne?!!! No, smůla - jedeme! Jsme všichni? A sakra!! Ta teniska je úplně jiná! Hele, stejně ji určitě nebudeš potřebovat. Proč? Vzali jsme Ti fakt luxusní gumáky. Nejedeme moc rychle? No, spíš pomalu - předjel nás trabant. Máme těžký auto. Kdybys mě pustil na záchod, budeme lehčí!

Támhle už je cedule Malý Šutr. Á zase chčije a chčije ... Snad to s tím blátem nebude tak hrozný. Bude. Dávej pozor na bránu, jednu stranu auta už máme odřenou. Páni, tak to je masakr! Nemohl by mě někdo přenést přes to bláto? Nemohl. Kluci zapadli s bubnem až po kolena. Tý jo, Anna K má pěkný gumáky. Co mají k jídlu? Voní tu klobásky ... Maso nejím!!! Já maso jím, ale momentálně mi není moc dobře. Dáš si brambory? Tak mi jich pár přines. Nejsou dvě málo? Mě to stačí, s plným žaludkem se mi špatně zpívá. Ale je tady krásně. Viď? A ten vzduch! Z

?Všichni stále jenom větří, nikdo neví o bezvětří?

Všude byl jen velký ruch!
Co to bylo? Že by duch?

Můza se tu objevila,
Banditku tím potěšila.
Pomoc přišla v pravou chvíli,
Banditka má velkou píli.

Bezva píseň v toho vzešla,
akustická verze ušla.
Všichni si ji oblíbili,
neradi ji opouštěli.

Druhá verze přišla hned,
pro mé uši jako med.
Přišly spory, dohady ..
Co je lepší, bez vady?

Na koncertě píseň zněla,
jako by ji léta pěla.
Lidé byli bez sebe,
tvářili se vesele.

Poprvé už měla ohlas,
dav si zpíval dosti nahlas.
Banditce to krásně zpívá,
vždy se na nás při tom dívá.

Podpora tu je a bude,
Fanoušci už píší všude.

V rádiích, tam pějí chvály.
Jsou slyšet už z velké dáli.
Evropa 2 hraje stále,
Doufejme, že bude dále.

Písnička se povedla,
rozesm

Milý deníčku,

promiň mi, že jsem tě už dlouho neotevřela, ale až uvidíš, co jsem prožila, jistojistě mi odpustíš. Poslední dobou toho na mě bylo moc. Všechen ten shon okolo desky, sem - tam nějaké vystoupení, potřebovala jsem prostě vypnout. Řekla jsem si, že nejlepší bude, když si pojedu někam vyčistit hlavu a provětrat tepláky.

Domluvila jsem se s Pikolou a za hranice všedních dnů jsme vyrazili i s jeho ženou Ívií a dcerou Málií. Chtěli jsme strávit pár dní daleko od všedních starostí a ještě dál od všech známých obličejů. Ty víš deníčku, že je mám všechny ráda, i když většinu ani neznám jménem, ale někdy prostě nezaškodí, když je nevidím hehehe. Potřebuji pár dní nechat myšlenky jen tak plynout. Ony se samy z čista - jasna utřídí a já pak jen koukám, že jsem na spoustu věcí nepřišla dřív. Nebudu tě však unavovat svými rozbory a půjdu rovnou k věci.

Jeli jsme samozřejmě Pikolovým autem. Do mé krabičky od zápa

Vývoj „Homo Sapiens Sapiens“ Aneta Langerová
aneb první „pjetiletka“ profesionální kariéry

koncert v Klimberci

jeden z nejhezčích večerů v tomto roce začal setkáním u stánků na levnou krásu a svařené víno na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Už z dálky nás vítal transparent pivního fanklubu, který obsadil kostel sv. Jiří.

To by nikdo z Vás nevěřil, že se den dětí může slavit i jindy než 1.6. ? Anet asi jindy nemohla, a tak jí na Praze 6 přizpůsobili kalendář. I přes všechen chaos ve dnech jsme se vydali směr Petynka a věřte, že nás nebylo málo.

Jednoho krásného slunečného dne - 1.6.2008 (asi jeden z mých nejkrásnější dětských dnů :)) jsme s ivi a mamkou simonou statečně jako ti největší blázni vyrazily do areálu psychiatrické léčebny v Bohnicích. Tajně jsme doufaly, že si nás tam nenechají. I přes obavy z uvíznutí v rukách psychiatrů jsme se moc těšily na takovou třešničku celého úžasného víkendu, kterou byl festival Mezi Ploty spolu s Anet.