1 3 2
Aneta Langerová > Novinky > Ambice dobývat zahraničí? Ty už nemám

Ambice dobývat zahraničí? Ty už nemám

6.12.2014

Svojí novou desku Na Radosti hodnotí Aneta Langerová jako tematicky méně vážnou. 

"Oproti minulým nahrávkám je v písních větší nadhled, smíření uklidnění," říká. Podobně se dívá i na svou proměnu ze zakřiknuté introvertky v sebevědomou zpěvačku. O té se Anetini fanoušci mohou přesvědčit během nadcházejícího turné, které odstartuje v únoru a 13. března nemine ani udělování hudebních cen Žebřík v Plzni.

 

 

Začněme vaším tvrzením, že se nová deska zaměřuje na silné příběhy. Co je podle vás takovým silným příběhem?
Aneta: Abych to nějak uvedla – s Kubou jsme vyjeli na Šumavu probrat všechna témata, která nás zajímají a která jsme chtěli písničkami vyprávět. Šlo zpravidla o různé ženské hrdinky z různých dob. Dá se říct, že každá z písní odkazuje na některou z nich. A samozřejmě i na jejich vlastnosti – statečnost, odvahu, a lidskou čest.

Šlo vám tedy o to oslovit primárně ženy?
Aneta: Kdepak, jde o lidská témata, takže z nich samozřejmě mohou čerpat i muži.

Cílili jste v písničkách na nějaké konkrétní hrdinky?
Jakub: Občas ano. Píseň Svatá Kordula přesto nepojednává přímo o Kordule, ale obecně o vášni a odvaze. Samotná Kordula slouží spíš jako symbol, který Anetu zaujal.
Aneta: Legenda vypráví o katolické mučednici a jejích družkách, které se dostanou do zajetí Hunů. Kordula se schovala v podpalubí, přičemž její pobočnice zemřely mučednickou smrtí. Samotná Kordula nevydržela vše jen sledovat a tak sebrala odvahu, vystoupila ze svého úkrytu a přijala stejný osud.

Kordulu označujete jako ochránkyni, která má pomoct najít v rozbouřených vodách cestu domů. Mohla byste tato slova blíže objasnit?
Aneta: Je to jednoduché. Jak člověk prochází životem, ne vždy má naprostý pocit jistoty z toho, jakým směrem se vydává. Potká vás třeba nepříjemnost nebo nějaká překážka a z důvodu vlastních pochyb se na svojí cestě můžete ztratit. Proto má působit jako symbol, který člověku pomůže nezabloudit. Ať už půjde o cestu pracovní nebo třeba vztahovou.

Když jsem desku poslouchal, zdála se mi její témata odlehčenější, méně vážná. Jde o správný dojem?
Aneta: Myslím, že ano. Oproti minulým nahrávkám je v písních větší nadhled, smíření uklidnění. Malichernosti jdou stranou a zabýváme se podstatnými věcmi, jejichž řešení je naznačeno na konci každé písně. Stejně tak jsou v nich k nalezení poučení nebo naděje, že něco může pokračovat.
Jakub: Témata obecně vzato možná nejsou veselejší, ale spíš srozumitelnější nebo uchopitelnější.  I tak ale mnohdy skrývají více rovin a emoce jsou často skryté za slovy prostého příběhu.  Myslím, že posluchač si může některé významy objevovat i po několikátém poslechu. Určitá melancholie se v textech také projevuje, ale často sousedí s radostí, dramatem nebo ironií, stejně jako je tomu v životě.
Aneta: Na ten nadhled Kuba pěkně odkázal v písni Tráva. Je o tom, že celý život řešíme věci, které nám přijdou vážné. Jakmile nám ale dojdou hrůzy, které se dějí jinde ve světě, tak jsou najednou naše vlastní problémy vcelku směšné.

Když je řeč o dojmech, mám pocit, že Na Radosti zároveň vyzdvihujete dříve vyznávané tradice a hodnoty.
Jakub: V případě písně Nevěsta to tak třeba není. Pojednává naopak o síle vymanit se z toho, do čeho dotyčného tlačí okolí. Což se dá přenést i do kontextu dneška, přestože žijeme v daleko svobodnější době.
Aneta: Bavili jsme se o Svaté Kordule a její symbolické funkci. Stejný účel má titulní skladba Dívka. Jde opět o symbol, nikoliv apel k tomu se vdát, mít do určitého věku děti a podobně.

Proč jste se k tvorbě desky uchýlili na Šumavu? Městské prostředí vám nevyhovovalo?
Aneta: Pracovali jsme nejdřív v Praze, pak jsme si ale s Kubou řekli, že musíme ven. Utišit se a v klidu se soustředit na to, co chceme říct. Taky jsme si potřebovali blíže ujasnit, jak spolu budeme fungovat, jelikož mělo jít o naši první autorskou spolupráci.
Jakub: Na psaní je potřeba absolutní klid. Když je člověk v Praze, pořád se mu někdo snaží dovolat a absolutně nic se nedá vymyslet. Na Šumavě nebyl signál, takže jsme měli celé dny a noci na vymýšlení.

Soudě dle recenzí šlo zjevně o krok správným směrem. Jedna z nich vás, Aneto, dokonce přirovnává k důstojné nástupkyni Hany Hegerové. Lichotí vám to?
Aneta: Komu by to nelichotilo. Rozhodně se necítím jako nástupkyně. Paní Hegerové si velmi vážím. Podle mého je to jedna z nejlepších zpěvaček, jaká u nás kdy působila. Nemám ale tendenci někoho nahrazovat, jako spíš uctívat jeho práci.

Patrně nejvíce zlomový byl ve vaší kariéře debut Spousta Andělů. Věříte, že vám Na Radosti přinese stejný úspěch?
Aneta: Pohybujeme se v jiné době, takříkajíc za jiného počasí. (smích) Nerada se navíc uchyluji k srovnávání, jelikož mi chybí odstup. Spíš chci zdůraznit vývoj, který je na téhle desce patrný – hlavně díky Kubově přínosu a podpoře v průběhu tvůrčího procesu. Chci věřit, že ta společná práce měla nějaký smysl. Aby lidi nějak oslovila a třeba jim i v něčem pomohla.

Od vašeho vítězství Superstar jste veřejnosti známá jako plachý introvert. Změnilo se na tom něco?
Aneta: Člověk přirozeně nabývá nějakého sebevědomí. Zejména tehdy, když se věnuje něčemu, v čem se chce rozvíjet a co ho baví, nemusí to být jen muzika. Samotná povaha ale zřejmě nikdy nezmizí.

Takže už na vás člověk může natrefit i cestou v hromadné dopravě? Pokud vím, v minulosti jste preferovala výhradně vlastní vůz.
Aneta: Polepšila jsem se v tom smyslu, že teď spíš chodím pěšky. (smích)
Jakub: Občas zkusila i cestu tramvají.
Aneta: Je to totiž nejefektivnější způsob, jak se přepravit na druhý konec Prahy. Nepočítám metro, kterému neholduju vůbec.

Co vaše divadelní práce?
Aneta: V minulosti jsem sice tu a tam někde hrála, ale hlavní ambice mám v muzice. Ideálně vyrazit za rok s kapelou na turné. Po letech práce hrát nové písně, těšit se z toho a snad potěšit i někoho jiného.

Týká se to i vámi kdysi vysloveného přání vyjet s muzikou do zahraničí?
Aneta: Vidíte, už jsem zapomněla, že tady taková touha vůbec někdy byla. (smích)

 

TERMÍNY JARNÍHO TURNÉ NA RADOSTI 2015:

11.2. Prachatice, Městské divadlo
12.2. Třeboň, Městské divadlo J.K.Tyla
13.2. Český Krumlov, Městské divadlo
16.2. Kyjov, Kulturní dům
17.2. Olomouc, Divadlo na Šantovce
18.2. Znojmo, Městské divadlo
24.2. Český Těšín, kino Central
25.2. Ostrava, DK Akord
26.2. Brno, Sono centrum
27.2. Hradec Králové, Klicperovo divadlo
 9.3.  Česká Lípa, KD Crystal
10.3. Mladá Boleslav, Škoda auto muzeum
11.3. Turnov, KC Střelnice
12.3. Sokolov, Městské divadlo
13.3. Plzeň, hudební ceny Žebřík, KC Depo
31.3. Pelhřimov, Městské divadlo
1.4. Uničov, MKZ kino


 

Zdroj: iReport